GUA SHA VS. LYMFA

Když se setká svět obličejové a tělové gua sha…

Nedávno se ke mně dostalo video mladé ženy, jak si provádí gua sha masáž krku, dekoltu, trapézu. Evidentně masáž prováděla velmi vědomě. Kroky masáže byly zkráceny, aby video nebylo příliš dlouhé, lidé komentovali, že musí "škrábat" příliš silně, když se výsev objeví po prvním tahu. Opakovala se zděšená vyjádření, že si žena ubližuje, že to přehání, že tohle není gua sha, ale „škrábání“. Dle všeho ale masáž prováděla absolutně správně a moc dobře věděla, jak na to. Tahy, přítlak, vše. Tak si to pojďme vysvětlit.

Gua sha v překladu znamená „vyškrábat nemoc z těla“. Ano, opravdu se tedy jedná o škrábání. Je přirozené, že když jsme zvyklí na jemnou gua sha masáž obličeje, může nás překvapit, jak vypadá tělová varianta. Rozdíl mezi nimi je ale velký – nejen v cíli, ale i v technice.

Obličejová gua sha pracuje velmi jemně – i když mým tlakem při práci jsou klientky občas překvapené ;). Cílem je určitě i podpořit lymfu, ale především uvolnit stagnace, napětí, spoušťově body, tím i jemné vrásky a jistě také rozjasnit pleť. Na obličeji gua sha nevyvolá zarudnutí nebo výsev (sha), protože tlak je lehký a práce se odehrává spíš na povrchu. Díky skvělému prokrvení se pleť i nádherně čistí, pomáhá i v případě akné, nebo třeba na "zahlazení" jizviček po akné. A jak účinná je pro lidi, kteří trpí bolestmi hlavy, ať už od napětí v čelistech, nebo od zatuhlého krku. 

Kromě účinků na tělo, má gua sha skvělý dosah i v případě zmírnění stresu.

Tělová gua sha ale vychází z terapeutické tradice – jejím účelem je rozhýbat stagnaci, uvolnit napětí, podpořit detoxikaci a rozproudit krev i qi. A právě tady se může objevit výsev, který není důkazem chyby nebo násilí, ale přirozenou reakcí těla na uvolňování blokád.

To, že sha vyjde na povrch hned po několika tazích, nemusí znamenat, že se tlačí moc – někdy to tělo zkrátka „pustí“ velmi rychle, když je v daném místě hodně nahromaděné stagnace nebo napětí. Každé tělo reaguje jinak.

Je krásné, jak různorodé použití gua sha může být – od jemné péče po hlubší terapeutickou techniku. Jen je fajn si připomínat, že ne všechno, co neznáme, je hned špatně. A že i to, co vypadá „drsně“, může být v rukách zkušeného člověka přesně to, co tělo potřebuje. Komentovat bychom měli vážně jen to, co známe nejlépe z vlastní zkušenosti. A osobně se řídím heslem, čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím.

A když už jsem u toho, pojďme si ujasnit ještě jednu věc… co mě osobně dost často trápí:

Gua Sha vs. lymfa…

To, že někdo gua shu označí jako „lymfatickou masáž“, je často snaha přiblížit ji publiku, které si pak umí něco konkrétního představit. Ale reálně? Gua sha není lymfatická drenáž – ani svou technikou, ani původem, ani účinkem.

Gua sha totiž:

• pracuje s fasciemi, svaly, krevním oběhem, energetickými drahami, někdy i s nervovým systémem,

• může jít do hloubky, pokud to stav tkáně dovolí,

• je dynamická – její rytmus, směr i tlak se mění podle účelu.

Lymfatická drenáž (hlavně manuální) je extrémně jemná technika, která pracuje jen s podkožím. Je monotónní, rytmická, dotek je tak lehký, že ho skoro necítíte – často se popisuje jako „dotek motýla“. Klientky ji někdy považují za nudu… ale tahle „nuda“ má takové benefity, že si ji člověk jednoho dne zamiluje.

A prosím – přestaňme házet gua sha do jednoho pytle s ošetřením lymfy. Gua sha může lymfu podpořit, ale není to její hlavní cíl. U některých klientů může být naopak příliš intenzivní, pokud je jejich lymfa extrémně přetížená.

„Gua sha není lymfatická drenáž. A ani se tak necítí.“

V posledních letech se gua sha stala velmi oblíbenou – hlavně v péči o pleť. Ale s její popularitou se zároveň rozšířila jedna věc, která mě osobně trochu trápí: zaměňování gua sha za lymfatickou drenáž.

Tak si to pojďme ještě jednou ujasnit:

• Lymfatická drenáž je extrémně jemná technika zaměřená čistě na tok lymfy.

• Gua sha zasahuje do hlubších struktur – fascií, svalů, energetických drah. Je živá, intenzivní a často i trochu bolí – ale tak, že to dává smysl.

Gua sha není automaticky jemná. A není to špatně.

V obličejové praxi se samozřejmě pracuje opatrně – hlavně v citlivých oblastech (oční okolí, rty, spánky). Ale i na obličeji jsou místa, kde je možné záměrně přitlačit – čelo, čelist, brada, pokožka hlavy – a přesto nedochází k výsevu. Je to proto, že pracujeme s jinou strukturou než na těle.

Naopak při tělové gua sha se výsev (sha) objevuje běžně – není to chyba techniky, ale známka stagnace v těle, která se uvolňuje. Je to součást procesu. A právě ten rozdíl ukazuje, že gua sha má vlastní identitu. Není to “jen lymfatická masáž s kamínkem”. (A mimochodem – lymfatická drenáž není masáž!)

Závěrem?

Lymfa je u gua sha přirozeně zapojená – protože se vše v těle propojuje. Ale gua sha není a nebyla lymfatickou drenáží. Je to technika sama o sobě. A tak ji chci i dál učit, předávat a vnímat – s respektem k jejímu původu, záměru a síle.